Úprava rodinného domu v Rosicích

autoři: Petr Všetečka, Jitka Ressová, Alena Všetečková
místo: Rosice, Jihomoravský kraj zastavěná plocha domu: 147 m2
projekt: 2000 – 2001
realizace: Jan Kočička, Stolařství Aleš Střelec a Ivan Slabina, Ekomont, 2000 – 2001
foto: Daniela Dostálková, Toast, Transat

Součástí zadání projektu bylo vyhodnocení úvahy o případném prodeji zděděného domu a hledání místa pro novostavbu ušitou mladé rodině na míru. Doporučení architektů postupně vyznělo ve prospěch původního domu, především kvůli intimitě vzrostlé zahrady, kontinuitě vlastnictví, vazbě k místu. Podmínkou klientů pak bylo vyřešení nelichotivé energetické bilance, neproporčních dispozic, ale i proměna celkového dobového vyznění domu z let 1973 – 1976, charakteristického velkým zastavěným objemem a nevýraznou architekturou. Jeho optimální orientaci ke světovým stranám (do zahrady = k jihu) neodpovídalo rozložení a velikost oken.

Komplikovaná dispozice domu dělená na jednotlivé místnosti kolem chodby neumožňovala jejich prostorové propojení či otevření do zahrady. Poddimenzované byly vstupní prostory, kuchyně i koupelna, toaleta byla přístupná přes chladnou předsíň. Nekomfortní suterénní podlaží bylo při svém rozsahu těžko využitelné. Nová dispozice proto vytváří ústřední halu odstraněním příček a otevřením schodiště do suterénu, kde je nově rozlišen teplotní režim místností. Čistá část suterénu převzala, respektive rozšířila některé funkce obytného patra (prádelna, sauna, spíž). Hala je křižovatkou kompozičních i provozních os. První z nich – severojižní - spojuje vstup z ulice s obytným prostorem a terasou s novým schodištěm do zahrady. Druhá – východozápadní - pak společenskou část domu s částí privátní - ložnicovou. Tato osa, zpřehledňující celý dům, je posílena vytvořením dvou arkýřů, řešících stísněnost jídelny a koupelny.

Vzhled domu je ovlivněn nutností zateplit alespoň tři stěny (V,S,Z). Severní fasáda, u níž prokázal energetický audit největší ztráty, prošla i výrazovou změnou: původní velká okna nevhodná pro novou dispozici, v níž jsou k severní fasádě odsunuty nejméně vytápěné prostory, byla nahrazena menšími, s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi. Jejich tvar vychází z účelu místností: horizont okna v ložnici zohledňuje panoramatický výhled i intimitu, kruh okna předsíně je počátkem severojižní dispoziční osy, dvě malé zateplené výplně provětrávají šatnu. Kromě fasád byla zateplena podlaha půdy a podhled nevytápěných místností suterénu, stejně jako některé jeho vnitřní stěny, sousedící s vytápěnými místnostmi. Z hmoty domu byla tedy pomyslně vyjmuta a „zabalena“ vytápěná část, a to je architektonicky přiznáno ponecháním původních povrchů nezateplených částí průčelí (brizolit, kámen). Cílem malých architektonických intervencí není soutěžit s autoritou původního domu, ale perforovat ji na podstatných místech.