Sokolské sportoviště na Brněnské přehradě

Původní areál Sokolského sportoviště na Brněnské přehradě, založený v roce 1939, začal po rozpuštění Sokola komunisty v padesátých letech postupně chátrat. V restituci po roce 1989 byl Sokolu vrácen zanedbaný areál se zarostlým hřištěm, rozpadlým bazénem, skokanská věž byla stržena, do objektů zatékalo.
Chátrání areálu přesto přineslo z dnešního pohledu jednu kvalitu. Zanedbaný bazén, stále „napouštěný“ prosakující spodní vodou, byl přirozeně osídlován přírodou bývalé říční nivy a postupně se stal biotopem s množstvím dnes vzácných a ohrožených druhů obojživelníků a plazů (čolků, rosniček, skokanů, ropuch, užovek...).
Práce na návrhu obnovy sportoviště začala v roce 1997 rozhodnutím Sokola Brno 1 oživit zanedbaný a téměř nevyužívaný areál pro rozvoj beachvolejbalu. Volejbalový oddíl Sokola Brno 1 měl ambici vybudovat na přehradě tréninkové sportoviště pro plážový volejbal evropských parametrů. Tým jeho členů patřil k zakladatelům tohoto sportu v ČR a sportovci brněnského Sokola vynikali i na evropské úrovni.
Zároveň byl celý areál otevřen veřejnosti.

Z těchto skutečností vyplynula čtyři hlavní témata návrhu, rozvíjená již více než 15 let postupnou výstavbou, limitovanou vždy omezeným rozpočtem:

1. Původní kompozice

Při návrhu obnovy bylo možné navázat na velkorysý koncept sportoviště z první republiky, rozpracovaný ve čtyřicátých letech architektem Bohumilem Babánkem. Koncept chytře vychází z přírodního reliéfu místa, komponován z jihu od přehrady, respektive z protilehlé vyhlídky (z místa s dalekými výhledy na přehradu). Odtud vychází hlavní osa areálu, podle níž je „symetrický“. Jakoby vyříznutím hmoty na jedné straně osy a otočením podle ní (osovou afinitou) vznikla zahloubená a vyvýšená místa. Horní čtvercové louce tak odpovídá zátoka s loděnicí, hlavnímu objektu vyhloubené hřiště, rokli bývalých bazénů vyvýšený hájek na opačném konci areálu apod. Těžiště areálu, situované na hlavní ose, je vyjádřeno zdrobněním měřítka: soustavou schodišť, klubovnou, vlajkou. Z tohoto místa se areál rozbíhá do všech směrů, asymetrický hlavní objekt z těžiště jakoby vyplouvá. Jemnou prostorovou hru podtrhují lípy kolem hlavní louky (dříve plocha cvičení gymnastů) a topolová alej v zadním plánu.

2. Přírodní kvality

Existence biotopu v bývalém bazénu byla výzvou, ne nutně omezením. Dodává sportovišti další kvalitu, rozmanitost a podtrhuje přírodní scenérii místa. Biotopu byla ponechána část bazénu, zbytek byl zasypán a přeměněn v pískové hřiště. Písek, dřevo a travnaté modelace terénu tvoří převažující materiálový a výrazový repertoár areálu.

3. Profesionální sport

Areál postupně získal dostatek pískových hřišť pro trénink, tribuny na centrálním kurtu pro turnaje, rekreační plochy, venkovní i vnitřní sprchy a šatny. Zatím nerealizovaná je celková obnova hlavního objektu s restaurací, ubytováním pro hráče letních kempů, prostorami pro rehabilitaci. Součástí plánované investice je i rehabilitační bazén na střeše objektu.

4. Otevřenost

Poloha přímo na břehu Brněnské přehrady předurčuje „sokolák“ k letnímu využití také širokou veřejností. Na hřištích hrají dámy i páni všeho věku, na louce se sluní opálení borci, příroda nabízí odpočinek, restaurace občerstvení. Amatéři na tribunách hledají inspiraci pozorováním profesionálů.

Poznámka
Autoři se na úpravách areálu podílejí i organizačně, Robert Václavík od začátku jako člen vedení volejbalového oddílu, od roku 2010 jako místostarosta Sokola Brno 1.