Rodinný dům v Lipůvce

Zadáním bylo vytvořit na severním okraji obce v nové extenzivní obytné zástavbě domek pro mladou rodinu s dětmi. Dům je vysunutý do rohu pozemku (k ulici), aby hierarchizoval okolí a zvětšoval dojem z nevelkého interiéru i zahrady. K výhledům využívá i rozlehlých sousedních zahrad. Spojitý obytný prostor domu s pevným jádrem komína pro pec (kamna) se rohovým oknem a verandou otevírá do ovocného sadu. Tento motiv podporuje i výšková gradace prostoru: od nižší části obývacího pokoje s pohovkou, přes zvýšení stropu nad jídelním koutem a kuchyní až ke střeše verandy a stromům sadu. Opticky zvětšit dům zevnitř mají i předsazené podpory stříšky verandy, jež tvoří další pomyslný plán (stěnu) interiéru. Princip otevírání slunci doplňuje na odvrácené straně zužování půdorysu směrem na sever. Dům tak vytváří „břit“ převládajícímu severnímu větru. Pultová střecha (ve srovnání se sedlovou) napomáhá gradaci výšek pokojů v patře, eliminuje jejich letní přehřívání dostatkem akumulačních stěn a vhodným sklonem střechy k slunečním paprskům. Uvedenými prostředky je zvětšen dojem jinak malé stavby posazené mezi velké sousedy.
I když je dům orientován převážně do zahrady, nerezignuje na kontakt s ulicí – díky malému odstupu od cesty, uličnímu „kastlovému“ oknu pracovny, pootočení hlavní fasády i díky vstupu do domu přes polootevřený dvorek. Na výchozí koncept navazuje rytmus tvarů (tvarosloví): organický exteriér (zahrada, sad), pravoúhlá krabicová slupka domu, organický vnitřek. Tuto hru domu se zahradou (odraz zahrady uvnitř) inspirovalo povolání paní domu - zahradní architektky.