Basic HTML Version
objektu. Fungovalo to opravdu jako skleník, který se pravděpodobně
v určitých partiích moc nepřehříval, obzvlášť poté, kdy vznikly Studijní
ústavy a zastínily jej z problematických stran. Navíc kolem byly
vysazeny topoly, které tvořily určitý slunolam. Kde se to už za Gahury
přehřívat mohlo (podle našeho klimatologa), bylo v nejvyšším podlaží.
Ale z dokumentů víme, že bylo používáno nejméně – ono možná nebylo
součástí těch prvních stálých expozic, a je otázka jestli vůbec bylo
přístupné. Možná ten problém tak moc neřešili, navíc, ten návštěvnický
ruch tam byl koncentrován do období, kdy klima nebylo velkým
problémem, a v zimě tam asi tolik lidí nechodilo. V zimě zase hrozila
masivní kondenzace na sklech. Takže názor klimatologa je, že pokud
bychom obnovili původní stav, tak zároveň obnovíme příčné větrání.
Bylo by asi příznivé to někde zastínit, ale pokud nechceme stínit (a to
asi nechceme), tak by velmi pomohlo, kdybychom udělali do střechy tři
otvory, které by zajistily kombinaci s vertikálním větráním. Pomohlo
by ještě, kdybychom ta skla dole nedotáhli až k zemi. Takže je možné
několika téměř gahurovskými opatřeními dovést objekt památníku
do podoby slušně fungujícího téměř „pobytového“ skleníku. Nebo ne
pobytového, ale pohodlně navštívitelného. Skleník v Lednici, o kterém
mluvil Karel Ksandr, se liší tím, že kvůli rostlinám je tam neustálé
temperování, takže to není srovnatelné, navíc je tam obrovský vývin
vlhka. Nicméně pravda je taková, že poté co byl uveden do původní
podoby, začal i mnohem lépe fungovat. Pokud jde o další varianty
památníku, tam přichází v úvahu i ty technologie o kterých mluvila
paní profesorka Jiřičná, které by ten objekt viditelně nezměnily. Z 21.
budovy máme vyzkoušeny teplosměnné plochy (chlazené stropy). Jsou
to velmi malé hadičky pod omítkou, v nichž běhá médium, v létě se
připravuje studené a v zimě teplé. Strojovna může být mimo objekt.
Tímto způsobem jsme koncipovali variantu B, kde se dá klima zmírnit
nebo upravit, aniž by tam hučela vzduchotechnika. Je to tedy taková
inteligentní podoba technologie kombinovaná s tou původní - pasivní.
Systém se používá např. v archivech, kde je třeba udržet klima šetrným
způsobem, který nevíří prach. Ale protože památník má málo pevných
ploch, jenom stropy a podlahy, a to ještě někde nebudeme chtít ty
podlahy obětovat, protože jsou z krásných původních probarvených
betonů – není ve varinatě B možné dostat se na dokonalé parametry.
Proto se tam pohybujeme jenom v oblasti zlepšení původního stavu.
Chtěl bych ještě otevřít otázku dostupnosti. Byla zmíněna sakrálnost
toho prostoru a to, že se blíží chrámovému prostředí, kde se nemusíme
dostat na chór. S dostupností souvisí bezpečnost. Jednoduché zasklení
je problematické vůbec z hlediska jakéhokoliv pohybu osob po budově.
K jednoduše zasklené fasádě bychom neměli nikoho pustit. Takže
pokud chceme uvažovat o tom, že se tam budou lidé volně pohybovat,
pravda, že ty nejvzácnější chrámy stavějí šintoisté každých 20 let znova.
Důležité ale je, že tam nejde jen o ty stavby, ale celé stavění je vlastně
ceremoniál, taková mše – to je na tom taky důležité. Já bych chtěl
trochu polemizovat s tím názorem, který tady vyslovila paní Jiřičná,
že to není Památník Tomáše Bati, ale že v tom vidí památník té doby a
práce geniálních architektů. Já si samozřejmě také cením té stavby v celé
její výjimečnosti. Jenomže já si myslím, že je výjimečná také v tom, že
vyjadřuje nejen ducha doby a funkcionalismus, ale také baťovský systém,
racionalitu, řád a je to vyabstrahované ad absurdum, až to vlastně
nefunguje jako stavba, ale pouze jako památník. Samozřejmě je pravda,
že tu krásu, která přetrvává z dob Karal IV. nebo z funkcionalismu,
dali dohromady šikovní lidé a geniální architekti. Zároveň, a tady
bych parafrázoval Wittgensteina, když se tady zmínilo slovo kultura,
je pravda, že v historii cítíme určitá silná období. Wittgenstein říkal
něco v tom smyslu, že silná období kultury spočívají v tom, že se lidé
shodnou na tom, co chtějí, a táhnou za jeden provaz. Tím mají navrch
proti těm dobám, kdy artefakty nejsou tak jednoznačné, a kdy jakoby to
kolo skřípalo a každý točil jiným směrem. Baťa patřil k lidem jako Karel
IV., kteří umí lidi stmelit a vytvořit prostředí a podmínky. A to je strašně
důležité a nám to chybí. Kdyby nebylo Bati, tak by tady ti funkcionalisté
neměli tolik práce a nepředvedli by to. Já si myslím, že ten potenciál lidí
je vlastně pořád stejný – není to tak, že se jednou za padesát let narodí
géniové. Záleží na tom, jak s tím naloží. A jestli se rodíme do doby, která
má co říct, a má osobnosti, které to dovedou stmelit.
Karel Ksandr:
Já se rovněž domnívám, že Památník není zapotřebí ani radikálně
přetápět ani chladit. Už jsem mluvil o tom, že si dovedu představit
kolísání teploty od 15º do 25ºC. Nebude to prostor, kde se budeme
moci takhle posadit, ale od toho ta stavba nebyla. Čili já si myslím,
že je důležité velice precizně ověřit a nasimulovat, jak vlastně v létě
fungovalo původní větrání. Když se na tu stavbu podíváme, tak vidíme
kolik tam bylo vyklápěcích oken, v kolika řadách atd. Pamatuji si, že když
jsme v lednickém skleníku rehabilitovali všechny větráky a průduchy,
tak ta stavba začala žít úplně jinak, klima se začalo chovat úplně jinak.
Například v letním období je tam zapotřebí větrat a nemusí se tam
dodávat žádná klimatizace nebo něco takového. Tady bude poměrně
výrazná práce pro klimatology, pokusit se zjistit, jak se ten objekt bude
chovat, když se obnoví to, co tam bylo. Určitě to Gahura měl velmi dobře
vymyšlené.
Emil Přikryl:
Chtěl bych něco dodat k tomu, co říkal Ladislav Lábus. Nejsem si jistý, že
má Památník něco společného s funkcionalismem. Ale pokud se bavíme
o tom, jestli to má být klimatizované, nebo ne: Ona funkce souvisí s tím,
co je tam všechno vystaveno, o co se jedná, jaký čas tam vůbec člověk
hodlá strávit. Pokud by se jednalo o monument, můžeme si dokonce
připomenout řecké chrámy, kam se vůbec nechodilo, pak je to vlastně víc
objekt. A pokud by tam bylo letadlo a pár nápisů a bylo to v té sakrální
poloze, pak tam asi nebudeme trávit tolik času. Pak je mi to jedno. Já si
myslím, že základní je otázka, co od toho opravdu chci.
Petr Všetečka:
Ta otázka, o které se tady bavíme, hodně zjednodušeně zní: vložit či
nevložit – ať už technologie anebo něco jiného, a proč to tam vkládat.
My jsme samozřejmě zkoumali i původní stav z hlediska klimatu –
Gahura tam měl vymyšlené příčné větrání a evidentně to fungovalo,
protože ty ventilačky byly pořád otevřené. Ten objekt se, dokud tam
nebyly vnitřní příčky, moc nepřehříval. Přehřívá se teď, protože byl
spojitý prostor zrušen, a začínají se intenzivně přehřívat určité části