Zlín centrum

Na průmyslový Zlín pohlížíme jako na kulturní stopu v krajině. Baťovské město nese ve své architektonické i urbanistické koncepci výrazné zakladatelské rysy: akropoli, tvorbu veřejných institucí, jednotný a univerzální konstrukční systém, kompoziční osy (cardo+decumana), proporční i číselné vztahy. Snahou návrhu je harmonizovat toto prostředí s životem v 21. století cestou interpretace a evoluce a zachovat přitom jeho osobitost, která z něj činí mimo jiné i významný návštěvnický cíl.

Opustit funkční zónování, ale nepřijít o kvalitní urbanistickou strukturu. Jeví se to možné, neboť město dnes nestojí před srovnatelně dynamickou prostorovou expanzí. Návrh je ekonomicky realistický, maximálně využívá existujících staveb i komunikací a rozvoj předpokládá tam, kde není závislý na veřejných prostředcích ani na jednorázových asanačních projektech.

Práce se stopami:

1.Lineární stopa

Stav:

• Lineární baťovská urbanizace s hlavní údolní páteří – městskou třídou T. Bati.

Návrh:

• Paralelní pravobřežní komunikace jako městotvorná třída.

2.Krajinná stopa

Stav:

• Parkový prospekt TGM – ul. Gahurova – zámecký park – park Baťovy vily (=spojení obou stran údolí Dřevnice) se symbolickou kompoziční vazbou Lesní hřbitov – Památník Tomáše Bati – Baťova vila.

Návrh:

• Posílení významu této osy, která se stává nástupním prostorem významných institucí Zlína i regionu.
• Obnovení původního stavu Památníku Tomáše Bati a jeho okolí, parky doplněné památníky a sochami (viz světelný záznam krajinné osy v modelu), prostor krátkodobé i stálé prezentace výtvarného umění pod širým nebem.

3.Průmyslová stopa

Stav:

• Transformující se prostředí Baťovy továrny na zlínskou “city”.

Návrh:

• Nové věřejné prostory pro nové instituce, posílení vazby na krajinnou stopu obnovou Gahurovy koncepce “továrny v zahradách”.
• Koexistence nových nevýrobních funkcí s výrobou (nové funkce by neměly výrobu vytlačovat, výroba by naopak neměla prostředí činit neprostupným).

4.Historická stopa

Stav:

• Zámek s parkem, náměstí Míru se středověkou parcelací a Gahurovou radnicí, alej s tržištěm “Pod kaštany” spojující historické a Baťovské centrum města

Návrh:

• Prodloužení aleje s tržištěm přes prospekt TGM až k podchodu do náměstí Práce = propojení historického a Baťovského centra města. Na obou koncích aleje novostavby ve významných prolukách: na místě “špalíčku” na nám. Míru a na místě bývalého vstupu do továrny (budova č. 1).

Náměstí Práce

Stav:

Baťovský otevřený urbanismus je v centru města (jako veřejný prostor) spornou kvalitou. Zahuštění ale v případě Zlína není reálné ani šťastné vzhledem k historické ucelenosti a významu původního souboru.

Návrh:

Navázání na existující vstup do podzemí (podchod pod třídou T. Bati, jedno z nejfrekventovanějších míst Zlína) a dotvoření náměstí Práce zapuštěnými dvoupodlažními objekty uspořádanými kolem dvou atrií krytých skleněnými světlíky vystupujícími nad povrch náměstí. Vnesení těch kvalit, které jsou typické pro jiné formy zástavby a ve Zlíně jsou vzácné: ulic a pasáží.
Tyto “rubové domy” jsou otiskem zlínské modulace do plochy náměstí a zároveň vyjádřením dvou směrů okolních baťovských budov. Nad povrchem dlažby jsou to jen průhledné hranoly, částečně otvíratelné a zastínitelné v létě, z náměstí je jimi vidět do pasáží - nádvoří. Přístupné jsou z podchodu i z náměstí pojízdnými rampami evokujícími konvejery. V úrovni náměstí je součástí skleněných hranolů i kavárna apod. Nové objekty nekonkurují původním a ponechávají objemové situaci náměstí Práce jednotu v její nedokončenosti. Funkčně by měly nové objekty být spojením prostor pro kulturu, obchod a služby vyššího standardu.

Vytvoření atraktivního reprezentativního prostoru před 21. budovou. Je umožněno narovnáním ulice Březnické a ponecháním parkové vzrostlé zeleně před 21. budovou s nově řešeným parterem. Přímo před budovu je pak navržena rozměrná fontána tvořená rastrem vodotrysků 6,15x6,15 m. Je otiskem zaniklé budovy sociálního ústavu, která byla ve 20. letech pionýrským vykročením baťovského skeletu z hranic továrny.

Síť

1. Automobilová doprava

Meziměstská doprava

Stav:

• V projektové přípravě (ÚPN VÚC – 1994, Studie R 49 - Viapont 2002) je řešeno napojení severní poloviny města na rychlostní komunikaci jen spojkou na Fryšták.
• Napojení na Otrokovice a navazující směry je dnes řešeno jedinou kvalitní komunikací – třídou T. Bati.

Návrh:

• Severní napojení na rychlostní komunikaci ještě spojkou Racková. Nové napojení je plnohodnotným příjezdem do Zlína s jedinečnými kompozičními kvalitami – výhledem na celé centrum města v Gahurově kompoziční ose (viz foto).
• Pravobřežní komunikace ve formě městské třídy schopné obsluhovat území, kterým prochází.

Městská síť

Stav:

• Funkční dopravní síť východní poloviny města s množstvím lineárních i příčných městských komunikací.
• Komplikací v této části města je jen jediné napojení Jižních svahů na město - z centra ulicí K pasekám a absence ideální “okružní” východní spojky – v ÚPN Zlína bez problémů řešeno.
• V západní části města chybí plnohodnotná dopravní síť na pravém břehu Dřevnice, spolu s neprostupným areálem továrny tak obsluhu území zajišťuje jediná městská třída.
• Absencí pravobřežní dopravní sítě zůstává zároveň neřešena obsluha severního segmentu města – rozvojových ploch v těsném sousedství centra.

Návrh:

• Doplnění dopravní sítě - rastru - městskými komunikacemi s maximálním využitím stávajících tras (v dopravní terminologii kombinace lineárního, rastrového a radiálně okružního systému) a s důrazem na kvalitu urbánního prostoru, který definují.
Takto pojatá síť rozprostírá dopravní křížení v dřevnickém údolí po celé jeho délce a vytváří kapacitní soustavu bez dominantního dopravního křížení v samém centru města (na rozdíl od ÚPN Zlína).
• Městská komunikace je na pravém břehu (ve stejné kvalitě - tři až čtyři pruhy) zdvojena – trasa podél řeky přebírá spíše průjezdní funkci s cílem v Otrokovicích na R 55, silnice při úpatí svahů posiluje obsluhu severního segmentu města – jako příprava pro rozvoj tohoto území (Mladcová, …).
• V oblasti Rybníky se spojují v jednu trasu – páteř nové čtvrti.
• Dále “pravobřežní” komunikace plynule pokračuje podél řeky (s využitím komunikace na levém břehu) do východní části města – je tím potlačeno odbočení na Gahurovu a tedy křížení údolí v centru.
• Lineární směr údolí posilují další městské třídy obsluhující území továrny (i při zachování její funkce).

V doplněném systému městské komunikační sítě je možné uvažovat o zrušení jednosměrného okruhu v centru Zlína třídami T. Bati, Štefánikovy a Dlouhé – toto stávající řešení dopravně přetěžuje náměstí před divadlem a kostelem, jeden z nejkvalitnějších prostorů ve Zlíně. Obě ulice navrhujeme obousměrné, Štefánikova zůstane jednosměrná jen v krátkém úseku mezi třídou T. Bati a Gahurovou.
Třída T. Bati před náměstím Práce upravena do podoby městská třídy, zrušena svodidla a zřízeny přechody pro chodce.

Parkování v centru je řešeno několika (ve Zlíně tradičními) parkovišti na povrchu. Ponechané parkování na povrchu ve velkoryse založeném centru Zlína není plýtvání místem, zachování nezastavěných ploch je v této urbanistické struktuře žádoucí.

2. Hromadná doprava

Dálková hromadná doprava a přestup na městkou hromadnou dopravu:

Stav:

• Dominantní funkce autobusové dopravy, železnice okrajově zajišťuje příměstskou dopravu na trase Vizovice - Zlín – Otrokovice.
• Předimenzovaná plocha autobusového nádraží.
• Nedůstojný předprostor autobusového i vlakového nádraží, chybí kvalitní napojení vlakového nádraží na MHD.

Návrh:

• Zkvalitnit příjezd dálkové autobusové dopravy do města napojením na rychlostní komunikaci u Rackové.
• Vytvořit kvalitní prostor pro cestující čekající na autobusovém a vlakovém nádraží náměstím v místě bývalého koupaliště.
• Centrum města připravit na případné intenzivnější využití železnice pro městskou nebo příměstskou dopravu (atraktivní osou Nádraží ČD – AN – náměstí Práce, a městskou třídou v předprostoru nádraží se zastávkou MHD a parkovištěm využívajícím část dnešního AN). (Návrh počítá se sdružením autobusových dopravců do jednoho nádraží).

Městská hromadná doprava:

Stav:

• Radiální systém s funkčním uzlem v centru města.
• Území bez obsluhy MHD – Rybníky, Prštné, odlehlé části továrny.

Návrh:

• Doplnění sítě městských komunikací umožní obsluhu částí města okružními linkami – spojka na Jižní svahy, spojení Mladcová, Prštné, Louky a obsluhu dosud nepokrytých území - Rybníky, Prštné, zastávka u nádraží ČD.
• Přestupní uzel v centru doplnit o zastávku v rozdvojení třídy T. Bati a Štefánikovy – souvisí s obousměrnou třídou T. Bati.

3. Cyklistická doprava

Stav:

• Chybí souvislý systém cyklistických tras, cyklistická doprava využívá stávajících silnic.

Návrh:

• Navržená síť městských komunikací umožní souběžné vedení cyklistické dopravy (samostatnými jízdními pruhy pro cyklisty, klasickými křižovatkami apod.).
• Páteří cyklistické dopravy bude řeka – přirozená trasa s minimem převýšení (bezkolizní s pravobřežní městskou třídou, s atraktivními úseky nábřeží bez automobilové dopravy – v urbánních biocentrech).

4. Pěší pohyb

Stav:

• Zanedbaný podchod pod třídou T. Bati, nepohodlné spojení vlakového nádraží s městem, provizorní propojení města s továrnou v místech obou nádraží.

Návrh:

• Zkvalitnění osy nám. Práce – AN – nádraží ČD s pokračováním v obou směrech: ke sportovním stadionům a pěší lávkou přes železnici a řeku do nové čtvrti Rybníky.
• Urbanizace přechodové zóny do továrny.
• V centru této příčné osy místo podchodu obchodní pasáže.
• Kompozice nové čtvrti Rybníky s důrazem na pohodlnou a atraktivní průchodnost čtvrtí, s pěšinami vedenými parky, podél nábřeží Dřevnice i Paseckého potoka.

Zeleň

Stav:

• Město v zahradách, původně včetně továrny.
• Lineární město podél řeky doplňované urbanizací svahů.

Návrh:

• Vrátit stromy do továrny.
• Doplnit aleje v třídě T. Bati, v ulici Březnické, Gahurově apod.
• Nově urbanizované území řešit opět na principu města v zahradách (svahy Mladcové, nová čtvrť Rybníky).
• Doplňovat tak systém ekologické stability (urbánní biocentra Louky, Rybníky, Příluky – Bartošova čtvrť, niva Prštenského potoka, viz světle zelené plochy na výkrese č. 1).

Rozvoj

Stav:

• Ve Zlíně neprobíhá žádná kontrolovaná urbanizace nezastavěných území, byť jde mnohdy o lokality s městotvorným potenciálem.

Návrh:

• Určuje dvě rozvojové plochy v návaznosti na krajinné a dopravní řešení. Jde o lokality Rybníky a Mladcovou. Nejde ale o hledání nových městských pólů ve smyslu Čepkova, nýbrž o urbanizovaný a komponovaný rozvoj charakteristických zlínských struktur na nezastavěných parcelách: koncept zástavby Rybníků vychází z rastru továrny a lemuje novou městskou pravobřežní třídu (funkce budov smíšené nevýrobní, včetně bydlení), svahy Mladcové tvoří významný pohledový cíl z města a návrh předpokládá vrstevnicovou nízkopodlažní strukturu zástavby blízkou baťovským obytným čtvrtím (zahradní město, rodinné domy, popřípadě viladomy apod.).