nejvyšší civilní evropskou stavbu v předválečné Evropě (72 m nad
terénem).
Dispozice běžných etáží měly původně velkoprostorové uspořádání
kanceláří pro až 200 lidí v typické etáži. Komunikace byly odsunuty na
okraj dispozice.
Konstrukčním základem stavby byl standardizovaný modul
železobetonového skeletu 6,15 x 6,15m (tj. modul převzatý z USA
o rozměrech 20 x 20 stop), doplněný cihelným režným zdivem a
velkoplošnými ocelovými rastrovými okny. Toto pojetí měly baťovské
stavby od poloviny 20. let (13x3 pole).
Autor objektu - architekt Vladimír Karfík (1901 – 1996) - přišel do Zlína
v roce 1930 kdy za sebou měl studium architektury na pražské technice,
praxi v Paříži u Le Corbusiera (1925 – 1926) a v USA (1927 – 1930),
kde pracoval u Franka Lloyda Wrighta a dalších architektů. Jeho praxe
zahrnovala i zkušenost s projekty mrakodrapů. Projekt mrakodrapu
zpracovával ve věku 35 let v projekci firmy Baťa.
Obnova objektu
Investor: Zlínský kraj
Supervize projektu: Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, Bc. Karel Ksandr
Generální projektant: CENTROPROJEKT a.s.
Autoři: Ing. arch. Ivan Bergmann, Ing. arch. Ladislav Pastrnek,
Architekt restaurování objektu: Ing. Petr Všetečka
Národní památkový ústav zastupovala: Ing. Klára Hodaňová
Spolupráce na návrhu nových okenních výplní: Ing. Pavel Kotas
Technický dozor investora: ČECH-ENGINEERING, a.s., AIP, spol. s r.o.
Generální dodavatel: Zlínstav, a.s. Zlín