Basic HTML Version
. etáže
Počátkem 30. let již podnikání firmy přesahovalo hranice republiky a naléhavě vyžadovalo
zkušeného a obratného vyjednavače. V Hugo Vavrečkovi, dlouholetém příteli Tomáše Bati,
přišla do Zlína osobnost mimořádná svým rozhledem, vzděláním, zkušenostmi i osobním
šarmem. Jako energický vyjednavač se projevil už během první světové války, kdy převzal
úlohu válečného zpravodaje Lidových novin. Od roku 1920 byl v diplomatických službách
ČSR, zejména v Budapešti a ve Vídni. Usiloval o středoevropskou hospodářskou integraci,
kterou však bylo v období celosvětové hospodářské krize obtížné prosazovat. I proto se
rozhodl využít Baťovy nabídky. Svými obchodními schopnostmi a kontakty výrazně pomohl
zvýšit obrat firmy, mimo jiné v Indii.
Před vypuknutím války se stal ministrem pověřeným protinacistickou propagandou,
vzhledem k Mnichovské dohodě však jeho úřad záhy zanikl. V době války nesl Vavrečka
spolu s dalšími řediteli odpovědnost za chod Baťových závodů a jejich čestné přežití i pod
formální kontrolou okupantů. Firma v riskantních podmínkách organizovala pomoc lidem
pronásledovaným nacisty a poskytovala nemalé prostředky na podporu odboje (mimo jiné
na Slovenské národní povstání). Po válce byl Hugo Vavrečka z řízení firmy komunisty od-
volán, po únoru 1948 nespravedlivě odsouzen a pronásledován komunistickým režimem.
Jeho vnuk Václav Havel byl v letech 1989–2003 československým a českým prezidentem.
Hugo Vavrečka
22. 2. 1880 Slezská Ostrava
9. 8. 1952 Brno
Josef Hlavnička
30. 1. 1897 Lomnice nad Popelkou
24. 5. 1943 Zdounky
Josef Hlavnička nastoupil v Baťových závodech krátce po první světové válce. Pracoval
nejprve v oblasti nákupu a postupně se díky technickým a organizačním schopnostem
propracoval do vedoucích funkcí. Tomáš Baťa jej pověřil plánováním pomocných provozů
v Otrokovicích-Baťově, které pak vedl až do doby, kdy se stal členem nejužšího vedení fir-
my. Mezi zaměstnanci si získal úctu svou schopností naslouchat a řešit vyhrocené situace.
Během druhé světové války, v nepřítomnosti Jana Antonína Bati, zodpovídal za každodenní
chod podniku. V situaci, kdy Němci dosadili mezi ředitele svého pověřence pro válečnou
výrobu, to bylo nelehké postavení. Spolu se svými kolegy Čiperou, Vavrečkou a dalšími se
podílel na činnostech, které musely být před okupační správou obratně tajeny. Příkladem
může být zadržování zásob obuvi, surovin a strojů v evropských přístavech (pro potřeby
Spojenců), úmyslné a plánovité snižování výkonu továrny, poskytování zvláštních podpor
zaměstnancům a finančních podpor intelektuálům a umělcům i architektům, zaměstnávání
propuštěných vysokoškolských pedagogů a mnoho dalších.
Konce války se Josef Hlavnička nedožil – stejně jako Tomáši Baťovi, i jemu se stala
osudnou dopravní nehoda. Zahynul při autohavárii v blízkosti svého zdislavického statku.
Oblíbeného ředitele Zlín uctil podobně velkorysým pohřebním obřadem, jako Tomáše Baťu
o 11 let dříve.
František Lydie Gahura
Sochař a architekt, žák Jana Kotěry
a Josipa Plečnika. Spolu s Tomášem
Baťou vytvořil ze Zlína město
v zahradách a byl autorem většiny
jeho významných staveb.
foto J. Vaňhara 1936
Rudolf Gerbec
Městský a tovární lékař firmy
Baťa, jako blízký spolupracovník
Tomáše Bati spoluvytvářel léčeb-
nou organizaci Zlína a sociální
programy firmy.
Bohuslav Albert
Lékař z významné medicínské rodi-
ny, autor ideové koncepce zlínské
Baťovy nemocnice. Jako její ředitel
a primář prosazoval propojení systé-
mu prevence, léčby a sociálně-zdra-
votní péče. Byl rovněž předsedou
Baťova podpůrného fondu, skrze nějž
byla sociální a zdravotnická zařízení
financována.
Antonín Cekota
Řídil baťovské noviny, jimiž
spoluvytvářel obraz firmy
ve veřejném mínění.
foto J. Vaňhara 1937
Marie T. Baťová
Manželka zakladatele podniku Tomáše Bati.
Svým původem (dcera kustoda císařské
knihovny ve Vídni) a intelektuálním zázemím
spoluvytvářela firmě nutný společenský pře-
sah a noblesu, mezi Zlíňany se těšila znač-
né oblibě pro svou obětavou pomoc lidem.
V době okupace reprezentovala jako akcio-
nářka firmu Baťa ve zlínské centrále.
še Bati
líně i v zahra-
druhé
ické hodnosti
e řídil po celé
u organizaci,
z Toronta.
foto Stefan 1940
foto J. Spáčil 1940
aly hranice průmyslové výroby
stém péče o vzdělání, odborný růst, zdraví,
lupracovníků (zaměstnanců). Tomu odpovídal
souvisejících organizací. Na tomto místě je
noha osobností, které v něm pracovaly.
John Hoza
Vojtěch Baťa
Jiří Udržal
Bohuslav Ševčík
Sobotní konference
rantišek Malota
Hugo Vavrečka
Alois Lata
Jaromír Hradil
Jan Knap