pak úloha zahradnictví poněkud jiná, bude především technickým a
strojovým zázemím pro obě zahrady. Toto zahradnictví je dnes umístěno
na svažitém pozemku, jehož dolní část je součástí záplavového území
Podzámecké zahrady. Zahradnictví zabírá rozsáhlou plochu v nejživější
části zahrady, celoročně užívané návštěvníky (včetně zimního bruslení
na Dlouhém rybníce). Provozní studií byla potvrzena možná redukce
ploch tohoto zahradnictví a proměna jeho dolní části na pobytově-
sportovní plochy s novým pavilonem klubovny-loděnice, tedy na plochy,
postrádané především dětmi. Nového rozhraní louky a zahradnictví
(v historické stopě) lze využít při úpravě terénní konfigurace dvora
zahradnictví tak, aby nové objekty pro zahradní techniku stály nad úrovní
povodně. Obě zahradnictví čeká náhrada většiny nejmladších staveb
lehkými novostavbami v novém půdorysném uspořádání, respektujícím
celkovou kompozici zahrad. Součástí tohoto kroku je i revize technického
vybavení. Svým způsobem jde tedy o vytvoření nástroje pro obnovu a
péči o zahrady, která bude dlouhodobou činností s nutnými metodickými
souvislostmi. Zároveň jde ale i o faktický počátek této obnovy.
Voda a porosty
Dlouhodobým a životně důležitým problémem obou zahrad je jejich
vodní režim. Proto je součástí projektu i řešení zásobování Květné
zahrady vodou, které je vyhodnocováno v řadě variant zohledňujících
historická, technická a rovněž provozně-ekonomická hlediska.
Samozřejmou součástí vodního režimu bude jímání dešťových vod ze
zpevněných ploch. V Podzámecké zahradě je paralelním projektem
obnova a doplnění existujícího vodního režimu zahrady do funkční
podoby.
Voda jako prostorový, mikroklimatický a aktivní prvek bude pak do zahrad
vrácena obnovou a rekonstrukcí atraktivních vodních prvků na místech,
kde dříve byly. Především půjde o Květnou zahradu: dvojici Pstružích
rybníčků, k jejichž podrobnějšímu poznání přispěl archeologický průzkum
provedený v roce 2009, dále o Neptunovu fontánu v Holandské zahradě
a bazén kolem Ptáčnice. Pro vnitřní rozvod v prostoru Květné zahrady
budou obnoveny původní kamenné štoly.
Porosty budou obnovovány dlouhodobě, a to kombinací péče i dosadeb
v intencích celkové kompozice. V Květné zahradě budou doplněny
postupně všechny zaniklé plochy vegetací, ke kterým existuje podrobný
doklad o jejich historické podobě (respektováno bude mladší parterové
pojetí architekta Pavla Janáka před Kolonádou). V první fázi půjde o
porosty klíčové pro kompoziční skelet zahrady, především o chybějící
střihané zelené stěny.
Ve Štěpnici Květné zahrady vznikne v dlouhodobé perspektivě genofond
starých odrůd ovocných stromů, extenzivněji udržované odlehlé části
Podzámecké zahrady mohou sloužit jako přirozené biotopy. Tyto dnes
aktuální tendence zahradního umění mají v kroměřížských zahradách své
historické základy.
Poznámky:
*
Citováno z textu Ondřeje Zatloukala: Národní centrum zahradní kultury
v Kroměříži - Metodické, odborné a vzdělávací centrum údržby a obnovy
historických zahrad v Kroměříži (2008).
**
Udržení nezastavěného předpolí Maxmiliánova dvora by mělo být
zásadním prostorovým regulativem města, podobně jako udržení
výškových horizontů staveb v centru města a zejména v okolí
Květné zahrady (problém nástaveb bytových domů, které snahou
o „historické“ tvary zastřešení přicházejí o únosný horizont rovných
střech v kompozičně významných pohledech).
* * *
Koncept ortogonální kompoziční soustavy Květné zahrady dále rozvinul
na přelomu 19. a 20. století architekt Hubert Gessner osobitým
souborem staveb psychiatrické léčebny.
Publikováno v časopise Zahrada – park – krajina, 1/2010