Konferenci uvedl a moderoval ředitel Nadace Tomáše Bati Ing. Pavel Velev,
který představil hosty – prof. Ing. arch. Evu Jiřičnou, prof. Ing. arch. akad.
arch. Emila Přikryla, prof. Ing. arch. Ladislava Lábuse, Bc. Karla Ksandra.
Za organizátory konference hosty přivítala PhDr. Irena Ondrová,
náměstkyně primátora města Zlína.
Přednáškový blok zahájila Ing. arch. Dagmar Nová z Útvaru hlavního
architekta města Zlína tématem „Památník Tomáše Bati v kontextu
regenerace Městské památkové zóny Zlín.“
Následovalo téma „Stavebně-historický vývoj objektu a možné směry
jeho obnovy,“ přednesené architektem Ing. Petrem Všetečkou. V závěru
byla prezentována studie obnovy objektu ve třech variantách, lišících se
navzájem komfortem vnitřního prostředí a související autenticitou stavby
(Transat architekti, 2006). První varianta představovala prostý návrat
k původnímu stavu objektu, třetí varianta naopak vnesení dnešního
standardu vnitřního prostředí.
Následující diskuze byla moderována Pavlem Velevem a Petrem Všetečkou.
Na jejím začátku byli pozvaní hosté požádáni o vyjádření svého názoru na
obnovu památníku
Slovo pozvaných odborníků k obnově
Památníku Tomáše Bati
Eva Jiřičná:
Je velmi těžké začínat diskusi. Chtěla bych jen přiznat, že čím je člověk
starší, tím méně má odvahu dělat rozhodnutí. Ví, kolika chyb se už
dopustil, a nechce dělat další. Říci či definovat, jakým směrem se má
ubírat budoucnost této unikátní budovy, je skoro nemožné. Bylo o mně
řečeno, že vyznávám hi-tech. Já velice ráda pracuji s technologií, ale
hi-tech – tomu bych se v této souvislosti ráda vyhnula – technologie se
má používat tehdy, má-li smysl. Já se domnívám, že tato stavba je tak
vynikajícím příkladem architektonického řešení při použití technologie,
která v té době existovala a zdála se dostupná, že jakákoliv verze, která
původní řešení změní, nemá smysl. To je z mého pohledu základní věc.
První věcí je najít cestu, jak tuto budovu zrekonstruovat do původního
stavu. Pak jsou dvě další možnosti. Co se týče toho vnitřního prostoru
– my jsme dnes trošku rozmazlení. Jsme zvyklí na komfort a ten pak
vyžadujeme i za cenu ničení objektů, které ten komfort v původní
formě neměly. Pokud památník nebude zachován tak, jak vypadá na
tom modelu, který je zde vystaven, bude se jednat o alternativu č. 2 a
č. 3, čímž nemyslím jen pořadí ve studii, ale i hodnocení kvality – už
nebude zachován ten základní koncept. Když jdeme do katedrály
nebo navštívíme historický památník, mrznou nám tam ruce a nohy a
přijmeme to. Je to jakási pietní návštěva objektu, kterého si vážíme.
A myslím si, že ve stejném duchu je možné přistupovat k tomuto
památníku. Viděli jsme, že se v tom objektu konaly výstavy. Existuje
celá řada instalací, pro které by tam nemusely být vitríny a nebylo
by zapotřebí temperování a ventilace. Je spousta předmětů, které ty
klimatické podmínky snesou, například modely. Třeba historie vývoje
Zlína v modelové formě by mohla být v památníku instalována aniž
Konference „Památník Tomáše Bati ve Zlíně“
Baťova vila, Zlín, 6. 10. 2006