Ne nadarmo o tom v rozhovoru řekl, že tím vyjadřuje vlastnosti Tomáše
Bati, tzn. prostotu, čistotu, průzračnost, pokrokovost myšlení. Proto
beton, sklo, ocel. Pro mě ta stavba sama o sobě je vlastně vyjádřením a
díkem všem lidem, kteří s Baťou tvořili. Tímto jednoduchým způsobem
Gahura obsáhl všechno. A pokud jde o ty další věci uvnitř – ti lidé
stáli před tím, co my dnes – nevěděli, co do toho. Ale ono je to vlastně
hotové.
Emil Přikryl:
Nedávno jsem poslouchal pořad o diskusi – co to znamená diskuse. Já
souhlasím s tím, co tu obě dámy řekly. Já si také ve skutečnosti myslím,
že je to hotové. Ono je to umělecké dílo jako takové. To je na tom to
zvláštní. Řecké chrámy na Akropoli jsou vlastně to samé. Na té diskuzi
je zajímavé, že člověk zastává stanoviska, od slova zastávat – protože
si myslí, že musejí být prodiskutována. Aby se dosáhlo podstaty té
věci. Proto já si velmi vážím, toho, co se tady dnes říká. Ne vždy musí
říkat člověk jen to, co si myslí, a přitom nelže. Vytahuje problémy, o
nichž by raději nemluvil a čekal by, že o nich bude mluvit někdo jiný.
Mluvit se o nich má, aby se to rozkrylo. Například s tím muzeem. Baťa
si určitě zaslouží muzeum, otázka je, jestli jím má být ten památník – já
si myslím, že je to hotové. Ta vitrína. Město s takovouto kapacitou a
fabrikama opravdu může mít muzeum kdekoliv. Volný půdorys opravdu
umožňuje dát jej kamkoliv. Švýcarská muzea jsou všechna v bývalých
továrnách, v gigantických objektech.
Závěry konference:
Tato konference vyjádřila přesvědčení, že:
1. Památník by se měl vrátit do původního stavebního stavu a k
původní ideové funkci, a to včetně letadla.
2. Je třeba podpořit původní architektonický záměr charakterizující
osobnost Tomáše Bati a jeho vlastnosti
3. Stavba je sama o sobě uměleckým objektem, vitrínou, esencí
baťovské filosofie
.
Ladislav Lábus: Chtěl jsem se s vámi ještě podělit o své uspokojení
z průběhu této konference. Pomohl jsem si dnes definicí kultury,
kulturních období, podle Wittgensteina. Dnes jsem měl ojedinělý pocit,
který mívám mezi architekty bohužel zřídka, že všichni točíme tím kolem
na jednu stranu. A na výsledku této konference to bylo znát.
Karel Ksandr: Ještě bych si dovolil říct jednu myšlenku. Myslím si, že
práce na obnově památníku bude ještě náročná a bude tu velmi výrazná
role investora a vlastníka, tedy města Zlína. A v té souvislosti je možná
na místě připomenout výrok Adolfa Loose: „Inteligentní stavebník, toť
celé tajemství architektury.“
Podle zvukového záznamu zpracovala Alena Všetečková.