jako utopie může sloužit jako sociální metafora, mohou Roweovy eseje
sloužit jako diskurz vzájemného oplodňování mýtu a skutečnosti. Na
tomto pomezí se může uplatnit i tak brilantně exaktní styl, k němuž
v českém prostředí marně hledáme obdobu. Texty Colina Rowea
o moderní architektuře shromážděné v knize Matematika ideální
vily a jiné eseje patří mezi nejkonzistentnější a nejinspirativnější
texty napsané o architektuře. Poukazují na překvapující kontinuitu
mezi architekturou moderní a architekturami, které jí předcházely.
Zamýšlejí se nad charakterem utopického myšlení a jeho přijatelností,
rekonstruují vývoj pojmů, které si moderna přisvojila.
Po přečtení textů se architektura šestnáctého století nejeví už
tak vzdálená a „mrtvá“, eklektická architektura 19. století zase tak
„povrchní a zkažená“, jak ji modernismus líčil. Moderní architektura
se už nezdá tak „zcela nová“, přestože je pořád neméně fascinující.
Kniha obsahuje devět esejů: Matematika ideální vily, Chicagský
skelet, Charakter a kompozice, Manýrismus a moderní architektura,
Transparentnost: doslovná a fenomenální, „Neoklasicismus“ a moderní
architektura I a II, La Tourette a Architektura utopie. Tyto eseje
obsahují přesvědčivé popisy architektonické logiky, o kterou se opírají
kánonické moderní stavby, jako vila Stein nebo Bauhaus. Odkývají
ideologická východiska moderní architektury. Od 50. let Roweovy
úvahy, které ovlivňovaly natolik odlišné architekty, jako byli J. Stirling,
L. Kahn, J. Hejduk, R. Meier, P. Eisenman či M. Graves, jsou nyní poprvé
dostupné také v českém jazyce.
publikováno v časopise ARCHITEKT 10/2008