Basic HTML Version
Křtiny jsou význačné nejen svými poutěmi, ale také poutním kostelem.
Santiniho autorství sice není archivně doloženo, ale přesto je mu
projekt shodně atribuován (naposledy v krásné Santiniho monografii
od Mojmíra Horyny). Křtinské údolí, či jak se v dobové literatuře
latinsky nazývá vallis baptismi, má dlouhou sakrální tradici, sahající
až do doby cyrilometodějské misie. Podle úctyhodné ústní tradice
zde byli křtěni pagani, jak se jim tehdejší lingua franca říkalo, tedy
pohané. Kostel sám prochází od roku 1975 celkovou rekonstrukcí,
ale nevyřešenou otázkou zůstává taková liturgická úprava, jež by
vyhovovala liturgické konstituci 2. Vatikánského koncilu, to znamená
takové umístění oltářní mensy, jež by umožňovalo celebrantovi,
tedy knězi sloužícímu mši, konsekraci, tedy posvěcení hostie, vrchol
eucharistického tajemství, credendibus coram, tedy tváří v tvář věřícím.
Tato nesnáz není jediná. Dalším úkolem bylo obnovit širší krajinné
vazby, jež by umožnily začlenění celého poutního areálu do širších
symbolicko prostorových vztahů. Tohoto úkolu se zhostili architekti
manželé Všetečkovi. Upravili starobylou studánku a vztyčili vedle
ní mariánskou poklonu se skleněným reliéfem od Milivoje Husáka,
známého širší veřejnosti zejména kanonizačním obrazem Jana
Sarkandera.
Mariánské poklony či jiné druhy zastavení prodlužují sakrální rádius
svatyně do širokého prostoru, architektonizují krajinu v symbolizující
zkratce. Tuto symbolickou funkci určitých míst prostoru můžeme
nejlépe připomenout citací, jež je locus classicus myšlení o symbolické
váze prostoru, tedy úryvkem z Filosofie symbolických forem Ernsta
Cassirera: „Místo není něco, co se odpoutalo od obsahu, co je možno
postavit proti obsahu jako element mající vlastní význam, nýbrž „je“
pouze potud, pokud je naplněno určitým individuálně smyslovým
nebo nazíravým obsahem. V mytickém prostoru a smyslovém
prostoru nepředstavuje každé „Zde“ a každé „Tam“ pouhé Zde a
Tam, prostě termín nějakého obecného vztahu, který se může stejně
vracet s nejrůznějšími obsahy, nýbrž každý bod, každý prvek má
současně svoje vlastní „zabarvení“. Lpí na něm zvláštní, jej vyznačující
charakter, který není možné popsat obecně pojmově, který je však
jako takový bezprostředně zažíván jak na jednotlivých místech
prostoru, tak na jednotlivých prostorových zaměřeních. Tak jako se
„fyziologický“ prostor odlišuje od „metrického“ tím, že v něm není
zaměnitelné vpravo a vlevo, vpředu a vzadu, nahoře a dole, protože
při pohybu každým tímto směrem vystupují zcela specifické počitky
našich orgánů - tak jsou spojeny s každým tímto směrem rovněž jisté
specifické mytické hodnotové pocity. V protikladu vůči homogenitě,
jež vládne v geometrickém pojmu prostoru, je takto opatřeno každé
místo a každý směr v mytickém prostoru nazírání rovněž zvláštním
akcentem - a ten sahá všude k základnímu mytickému akcentu, totiž
k dělení na profánní a posvátné. Hranice, jež klade mytické vědomí
a jimiž člení svět prostorově a duchovně, nespočívají v tom, že by
jako v geometrii byla proti plynoucím smyslovým vjemům objevena
říše pevných útvarů, nýbrž v tom, že člověk jako dovršující a jednající
se ve svém bezprostředním postavení vůči skutečnosti omezuje -
že si vůči této skutečnosti vytyčuje určité zábrany, na něž se váže
jeho cit a jeho vůle. Primárním prostorovým rozlišováním, jež se
v komplexních mytických útvarech stále znovu opakuje a vždy více
sublimuje, je toto rozlišení dvou oblastí bytí: jedné běžné, obecně
přístupné, a druhé, jež jako posvátná oblast, vydělená ze svého okolí,
se jeví od něho odloučena, proti němu hájena a chráněna.“ Tento
významově zvrstvený text nám může přiblížit důležitost toho, co
se nám může jevit jako nedůležité. Ona nerozpojitelnost místa a
jeho symbolického obsahu je nejospravedlnitelnějším momentem
pro pochybovače o hodnotě „drobných“ sakrálních staveb, jako je ta
Všetečkových. Paradoxem ovšem je, že toto vydělení posvátné oblasti
z anonymního prostoru vztyčením mariánské poklony se děje právě
prostřednictvím strohého geometricky pevného tvaru, nasyceného
ovšem symbolickou a prožitkovou hodnotou mariánské úcty. Stavba
Vallis baptismi aneb Poklona jménu Panny Marie
Recenze Mariánské poklony ve Křtinách
Michal Janata