Basic HTML Version
p r o s t o r z l í n 1 / 2 0 0 7
4 2
Zl ínská akropo l e
J i ž v roce 1934 j e zveřejněn záměr doplni t Pa -
mátník Tomáše Bat i skupinou budov, s louž í c í ch
vzdě l ávání a výzkumu, tzv. Studi jní ch ús t avů. Pi -
et a k zakl adate l i podniku tedy nemě l a být než i -
votným ges tem, a l e naopak zárodkem mnohotvár -
ných tvůrč í ch a s tudi jní ch akt i v i t .
Zda by l a t ato myš l enka s t ar š í , současná nebo
vznikl a až po pos t avení Památníku, z pramenů
př ímo nevypl ývá . Skutečnos t , že Památník by l
pos t aven na volném pros t rans tv í až nad vznika j í -
c í dvoj řadí inter nátů, může znamenat kteroukol i
z uvedených možnos t í . Výše popsaný charakter
s t avby však napov ídá , že Gahurovou (a zce l a j i s tě
nej en j eho) ambi c í by lo dát Zl ínu chybě j í c í urba -
ni s t i cké zavr šení - akropol i . Tento záměr mě l svo -
j i log iku i kontext . J i ž v roce 1932
4/
vzniká podl e
Gahurova proj ektu Na hoře Tlus tá na j ih od měs -
t a oj edině l ý Lesní hřbi tov. Jeho sever ním protě j š -
kem (v iděno z měs t a) j e mohutný Přední vrch.
Na pomys lné spojni c i těchto dvou mí s t Gahura
pos tupně vytvář í novou severoj i žní kompoz i ční
osu měs t a , která doplňuj e př i rozenou západový -
chodní urbani zac i dřevni ckého údol í . Nová osa
má př i tom mí t j iné – symbol i cké pos l ání . A právě
na ní j e Památník j ako kr ys t a l i zační j ádro nové
akropol e umí s těn, v př ímém vzt ahu k Lesnímu
hřbi tovu s Baťovým hrobem.
Za j ímavé j e vůbec pr vní známé vyobrazení Pa -
mátníku – mode l publ ikovaný v nov inách Zl ín dne
17. 3. 1933 – kde j e hl avní pr ůče l í sedmiosé ( re -
a l i zováno j e pak šes t iosé) . Li chý počet pol í j e
v hi s tor i cké monumentá lní archi tektuře napro -
s to převažuj í c í (umožňova l vs tupovat s t ředem) .
Sedmiosá pr ůče l í na jdeme nej en na Par thenónu
na aténské akropol i , a l e i u ř ímského Pantheonu
– chrámu všech bohů. Změna Památníku na šes t i -
osý zřejmě souv i se l a s podrobně j š ím rozpracová -
ním tématu v měř í tku daného pros tor u – sedm os
by př i použ i t í z l ínského modulu s t avbu neúměr ně
rozš í ř i lo a změni lo j ej í ce lkovou proporc i . Reduk-
ce na šes t os mohl a být určuj í c í i pro č í se lné vzt a -
hy násobku č í s l a t ř i , pros tupuj í c í ce lou s t avbu.
Geneze od mode lu k rea l i zované s t avbě dává vý -
j imečně nahl édnout do Gahurovy sochař ské me -
tody utváření archi tektur y. Pr votní dos lova uhně -
tený tvar j e zpětně matemat i cky a technolog i cky
kont rolován až do výs l edné č i s té archi tektoni cké
formy.
Studi jní ús t avy by l y rea l i zovány j en čás tečně
- dvě budovy v l etech 1936–1938
5/
. Na j ej i ch půdě
pak vzniká Škol a umění i sbí rka umě l eckých dě l
– zákl ad dnešní kra j ské ga l er i e .
Zl ínská akropol e se t ak s t a l a skutečnos t í ,
a by l a j ako akropol e i vnímána . I lus t rat i vním
dokumentem j e např. text archi tekt a F. Kadl ece
Gal er i e s lavných mužů
ze 17. 1. 1940
6/
. Ta mě l a
První vyobrazení Památníku v novinách Zlín dne 17. 3. 1933
Památník s prvním ze Studijních ústavů (foto MZA – podnikový archiv f. Baťa,
Zlín)
Zlínská akropole, 30. léta (foto MZA – podnikový archiv f. Baťa, Zlín)
Zeleň, rámující průhled náměstím TGM, asi 1946 – 1947 (MZA – Státní okresní
archiv, Zlín)