Basic HTML Version
Přednáška o obnově a rekonstrukci mrakodrapu
Pirelli v Miláně
Přednáška proběhla 26. 10. 2005 ve výstavní síni neméně slavné
zlínské jednadvacítky. Organizátor, architekt Petr Všetečka, předvedl
při této akci pozoruhodný koncepční záměr. Nedávno zrekonstruovaná
administrativní budova firmy Baťa se stala místem, v němž o obdobné
rekonstrukci milánské architektonické ikony z let 1955-58 pohovořil
architekt Giulio Ponti (1937), syn jednoho z původních autorů Gia
Pontiho (1891-1979). Kromě architektonické problematiky spojené
s obnovou památky moderní architektury je styčným bodem i
obdobné funkční využití. Obě budovy sloužily původně soukromým
průmyslovým firmám a po rekonstrukci se staly sídlem státních
institucí. V Pirelli sídlí regionální správa Lombardie, v 21 jsou
úřadovny Zlínského kraje. Sympatický elegantní Ital v úvodu stručně
představil své architektonické dílo a zdůraznil především urbanistické
projekty, např. regulační plán Turína. Následovaly ukázky z neobyčejně
rozsáhlého díla jeho otce, jež sahaly od návrhů váz, svítidel a nábytku
až po významné realizace italského racionalismu: Fakultu matematiky
římské univerzity (1934) a správní budovu firmy Montecatini v Miláně
(1936). Z poválečné doby syn dokumentoval ještě několik realizací
s důrazem na kostel v Tarentu z roku 1971. Torre Pirelli se stala ikonou
nejen Milána, ale pro svůj elegantní deskový tvar, unikátní konstrukci
a dispozici se nesmazatelně zapsala do dějin moderní architektury.
Autorský kolektiv tvořili: Gio Ponti, Arturo Danusso, Antonio Fornaroli,
Alberto Rosselli, Giuseppe Valtolina, Egido dell̕
Orto a konstruktér
Pier Luigi Nervi. Železobetonová konstrukce je jedinečná. Tvoří ji čtyři
trojúhelníkové segmenty na okrajích a čtyři vnitřní pilíře, které se
s narůstající výškou budovy větví a ztenčují do sloupů. Původní návrh
počítal s jednolitou skleněnou zavěšenou fasádou bez parapetů, aby
se maximálně zdůraznily vertikální pilíře na průčelí. K tomu ovšem
z technologických důvodů nedošlo. Jak zdůraznil přednášející, usiloval
o realizaci původního záměru při rekonstrukci, leč konzervativní
dámy z italské památkové péče trvaly na důsledné obnově stávajícího
vzhledu. V dubnu 2002 do horních podlaží narazilo malé sportovní
Karel Doležel
letadlo a praskl jeden nosník, jenž byl následně velmi originálně
podchycen táhly tak, že nedošlo k jeho tvarové deformaci. A jak
spoluautor týmu vyhodnotil celkovou rekonstrukci? Původní zařízení
včetně slavných Pontiho židlí Superleggera (1956) vytlačil banální
kancelářský nábytek. Prosklené příčky byly nahrazeny plnými, halové
kanceláře zmizely na úkor buňkových. Podobnost s 21 čistě náhodná?
Úředníci jsou všude stejní, konstatoval Giulio Ponti. Elegantní nepřímé
osvětlení mezi Nerviho nosníky je rovněž minulostí. Co si ale autor
pochvaloval nejvíce, bylo obnovení výrazu původního otcova linolea.
Ne náhodou tvořilo ústřední motiv pozvánky na přednášku.
publikováno v časopise ERA21 6/05