Page 3 - František Lydie Gahura

Basic HTML Version

Důvody nominace
Smysl udělování Pocty ČKA spatřuji v pozornosti ke spojení
mimořádného architektonického díla s něčím, co toto dílo přerůstá, a
pro co nemám lepšího jména, než „osudová rezistence“, nechci-li mluvit
přímo o heroismu. Nějak to přitom souvisí s ne-komunismem. Dosavadní
výběr osobností poctěný komorou mě v tom do jisté míry utvrzuje. Proto
si dovoluji navrhnout k udělení pocty architekta-sochaře Františka
Lydie Gahuru, od jehož narození letos uplynulo 115 let. Kromě jeho
zakladatelské úlohy v případě města Zlína i následného urbanistického
konceptu ideálního města firmy Baťa rozvinutého dalšími architekty
v několika světadílech, je tu řada staveb, završená jeho architektonickým
testamentem – Památníkem Tomáše Bati ve Zlíně z roku 1933. Tento
manifest plynoucího prostoru, komponovaný zcela v duchu avantgardy
kolem dopravního prostředku - Baťova osudového letounu Junkers
a provedený v klasických proporčních a číselných vztazích, zůstal
myšlenkově nepřekonán. Na rozdíl od jiných zlínských architektů, u
kterých lze sledovat poválečný konjukturalismus, či alespoň adaptaci na
nové podmínky, Gahura s Baťou stál i padal, byl součástí ideové podstaty
baťovského Zlína a hluboce duchovně i prostorově orientovaným
člověkem.
S nástupem komunistů byl odstaven od další práce a vykořeněn ze
svého prostředí. Přežíval dále na Zemském národním výboru v Brně a
od roku 1956 ve Výzkumném ústavu architektury rovněž v Brně. Sílící
psychické potíže přivodily jeho předčasnou smrt v roce 1958. Většina
jeho zásadních staveb zanikla nebo byla přestavěna, jen malou splátkou
dluhu jsou letošní konference věnovaná uvedení Památníku Tomáše Bati
do původní podoby a znovuinstalování busty Tomáše Bati zhotovené F. L.
Gahurou do Baťova mrakodrapu.
Mám tu smělost řadit Památník Tomáše Bati vedle Ještědu, vily
Tugendhat i díla Plečnikova a Rothmayerova na Pražském Hradě mezi
milníky moderní architektury.
nepublikováno, 2006
František Lydie Gahura
Nominace architekta Františka Lydie Gahury na Poctu České komory
architektů 2006
Petr Všetečka