Basic HTML Version
Správní budova č. 21
firmy Baťa a. s.
– „Baťův mrakodrap“
Sídlo Zlínského kraje
a Finančního úřadu ve Zlíně
průvodce budovou
FIRMA BAŤA A ZLÍNSKÝ MRAKODRAP
Sedmnáctietážová správní budova č. 21 byla postavena v letech
1936–1939 jako ústředí obuvnické firmy Baťa, založené v roce 1894.
Pod vedením podnikatelského génia Tomáše Bati prošel podnik uni-
kátním rozvojem a v průběhu 30. let se stal světovým koncernem
zaměstnávajícím v době výstavby mrakodrapu 65.000 lidí v mnoha
zemích světa. Postupně rozšířil své podnikání i na stavebnictví, strojí-
renství, výrobu podlahovin, pneumatik, letadel, filmů apod. Růst firmy
provázela nejen výstavba sériových rodinných domků pro zaměst-
nance, ale i budování řady institucí sociálních, zdravotních, kulturních
a vzdělávacích i zakládání nových měst. Novátorský způsob, jakým fir-
ma Baťa postupovala při jejich organizaci, byl vyjádřen mimo jiné i ne-
zaměnitelnou architekturou a urbanismem. Světový rozměr odrážela
i koncepce zlínské správní budovy, která v sobě nezapře zaoceánské
inspirace: První americké „vysokostavby“ byly publikovány v novinách
firmy Baťa již v průběhu dvacátých let a již počátkem 30. let vyrost-
lo ve Zlíně několik desetipodlažních dominant. 21. budova byla pak
v době svého dokončení pravděpodobně druhou nejvyšší civilní evrop-
skou stavbou (72m nad terénem). Číslo 21 odkazovalo k její poloze
v „americkém“ uspořádání Baťovy továrny: mrakodrap byl druhou
budovou továrny od východu a první od jihu. Budova komunikačně
využívala rychlovýtahů, její konstruktivistická architektura byla v re-
prezentativní ředitelské 8. etáži doplněna noblesními interiéry střídmě
užívajícími prvků amerického mrakodrapového stylu art deco. Převa-
žující prostředí budovy pak bylo maximálně spartánské, zdůrazňující
úspornost, efektivitu, tempo. Dispozice běžných etáží měly velkopro-
storové uspořádání kanceláří pro cca 200 lidí v typické etáži. Budova
byla ve své době technicky vybavena na nejvyšší dosažitelné úrovni:
zónovanou klimatizací se samočinnou regulací, výtahy s odstupňova-
nou rychlostí, potrubní poštou, jednotným časem, telefonními ústřed-
nami Siemens, rozhlasem apod. Velká část vybavení přitom pocháze-
la z Baťových strojíren. Raritou byl Baťův výtah – pojízdná kancelář
o rozměrech 5 x 5 m vybavená klimatizací, tekoucí studenou i teplou
vodou, telefonní ústřednou a poháněná americkým strojem Otis. Byla
vytvořena pro šéfa podniku Jana Antonína Baťu, který vystřídal ve
vedení firmy svého nevlastního bratra Tomáše Baťu po jeho tragic-
ké smrti v roce 1932. Firmu vedl spolu s týmem ředitelů tvořeným
Dominikem Čiperou, Josefem Hlavničkou, Hugo Vavrečkou a dalšími
do roku 1945, kdy byla znárodněna. Těžiště podnikání firmy se pak
přesunulo na západ a její vedení přešlo do rukou syna zakladatele
podniku Tomáše J. Bati. Ve Zlíně vedlo 40 let socialistického hos-
podářství k zániku obuvnické velkovýroby po roce 1989. Reforma
územní veřejné správy České republiky započatá v roce 2000 přinesla
vytvoření nových samosprávných krajů a chátrající 21. budově nový ži-
vot. V letech 2003–2004 byla obnovena Zlínským krajem s cílem ma-
ximálně zpřítomnit ducha vrcholu zlínské baťovské éry prostřednictvím
autenticity architektury a současně vnést do objektu novou technic-
kou infrastrukturu pro XXI. století s prvky tzv. „inteligentní budovy“.