Všetečkův Jurkovič
Když se Dušan Jurkovič po několikaletém pobytu v Brně rozhodl, že si
tady vystaví vlastní obydlí, zvolil si romantické staveniště na tehdy
nezastavěném území vzdáleného předměstí, na úpatí zalesněného
kopce s výhledem do luk u řeky. Bravurně vyzkoušené a pro něj tak
charakteristické inspirační podněty – niterný vztah k lidové kultuře
a poučení britskou modernou – zde opět jednou spojil se svým
příznačným smyslem pro pohádkovou zakouzlenost a současně
koncepční jasnost do osobitého celku. Krátce po 1. světové válce dům
prodal. Před několika lety stavbu získala Moravská galerie v Brně, která
před pár týdny zpřístupnila rekonstruované stavení veřejnosti. Vedle
Hoffmannova rodného domu v Brtnici je to již její druhý instalovaný
komorní objekt spjatý s významným tvůrcem přelomu století. To
je obdivuhodné. Stejně obdivuhodné je, že byla rekonstrukce obou
domů svěřena špičkovým brněnským architektům. A obdivuhodný
je také jak brtnický, tak brněnský výsledek. Projekční tým vedený
Petrem Všetečkou dokázal být současně uměřeně pokorný i velkorysý,
precizní („architektura začíná tam, kde se dvě cihly kladou pečlivě na
sebe“, říkával Mies), technicky střízlivý i meditativní, dokázal domu
vrátit Jurkovičova ducha a nesklouznout přitom k sentimentu (což
je u pohádek zvlášť obtížné). A v neposlední řadě – jak o tom svědčí
text publikovaný v časopise Prostor Zlín – umí svoje dílo představit
tak výstižným a přesvědčivým způsobem, že k tomu nemá umělecký
historik téměř co dodat.
publikováno v časopise Prostor Zlín 2/2011
Pavel Zatloukal