Basic HTML Version
Sjednotit řemeslo a krásu
jak vidí výsledky soutěžní přehlídky Stavba roku 2010 Petr Hrůša
Zdá se, že na rozdíl od minulých ročníků, kdy byla soutěžní přehlídka
Stavba roku Jihomoravského kraje většinou vnímána odděleně od
soutěžení o nejlepší architekturu, se letošní ročník přibližuje podobné
akci, která probíhá na Slovensku. A to v tom smyslu, že je třeba vnímat
stavbu a architekturu jako jeden celek. Oddělování kvality techniky
stavění od kvality architektury je cesta do schizofrenie nesmyslného
protipostavení řemesla a krásy v architektuře.
Proto lze jenom přivítat, že některé přihlášené stavby tento rozdíl
stírají a vypovídají nadějně o lepší budoucnosti, v níž bude spojení
kvalitní techniky a krásy architektury v jeden celek samozřejmostí.
To dokládá například rekonstrukce Jurkovičovy vily - autora Petra
Všetečky, zhotovitel IMOS Brno, a. s., nebo rekonstrukce a zpřístupnění
brněnského podzemí na Zelném trhu. Původními autory řešení
jsou Petr Todorov, Miloš Klement, Aleš Svoboda a spol. (v přihlášce
neuvedeni), zhotovitelem je Sdružení pro zpřístupnění Brněnského
podzemí IMOS Brno, a. s., a Firesta-Fišer, rekonstrukce stavby, a. s.
Pozornost si zaslouží i některé další projekty například autorů Petra
Valenty (bytový dům Eliška, ulice Olomoucká a Spáčilova, Brno,
zhotovitel Komfort, a. s.), Tomáše Zlámala (Obytný park Kovářská,
Brno, zhotovitel Kaláb, stavební firma, společnost s ručením
omezeným) a další.
Bude dobře, když se této soutěže budou účastnit také komplexně
řešené studentské projekty. Zde však většinou stále ještě bohužel bývá
oddělena architektonická idea či koncept od kvalitního technického
řešení.
Jednota techniky a estetiky včetně kvality koncepce nechť je výzvou pro
budoucí ročníky Stavby roku, jak lze porovnat v ojedinělých uvedených
případech.
Petr Hrůša
Nejvyšší pozornost v tomto smyslu si právě zaslouží obnova Jurkovičovy
vily, protože už původní architekt vily Dušan Samuel Jurkovič proměnil
odkaz lidové tradice, kvalitní řemeslo a ideu architektonického postoje
v něco, co se dá možná s nadsázkou přirovnat k proměně vnímání
lidových a uměleckých tradic a moderního názoru do Janáčkovy světově
uznávané hudby.
Zde se ukazuje, že nejen modernistické východisko přisuzované
například světoznámé vile Tugendhat, ale i v kvalitní řemeslo
proměněná technika, se stává architektonickou výzvou. Skvěle
odvedená řemeslná práce některých stavebních firem je podmínka
nutná, nikoli však postačující, stejně jako zajímavě a funkčně dobře
zvládnutý přístup architekta a stavebního inženýra. Pak lze tuto
jednotu stavby chápat jako zlepšující se úroveň soutěže Stavba roku.
publikováno v Brněnském deníku rovnost 14. 4. 2011