Basic HTML Version
p r o s t o r z l í n 1 / 2 0 0 7
3 9
Pro ž i vot v pos t indus t r i á lní éře má dř í ve pr ů -
mys lový Zl ín řadu dobr ých předpokl adů. Mám
t ím na mys l i to, že se i přes řadu př í znaků roz -
kl adu dř í ve uce l ené s t r uktur y (zejména v l as tni c -
ké) může rozv í j et j ako nové správní a uni verz i tní
cent r um na ex i s tuj í c í ch kva l i tní ch urbani s t i c -
kých zákl adech. Za j ej i ch moder ni s t i cky ve lkor y -
sý, zároveň a l e i kl as i cký s t ř ih vděč í archi tektu
Frant i šku Lydi e Gahurov i . Jak dokl ádá právě pro -
bíha j í c í výs t ava ve z l ínském Domě umění , př ipra -
vená Ladi s l avou Hor ňákovou a doprovázená krás -
ným kat a logem, o tomto r yz ím tvůrc i se můžeme
j eš tě mnoho nového dozvědět .
Rozvoj továrny i nového centra města měl za
Baťů takovou dynamiku, že musela být vize města
neustále aktual izována. Jest l iže
továrna v zahra -
dách
vznikla podle jednorázového plánu z polovi -
ny 20. let , kter ý urči l rastr budov (dodnes platný),
pak v př ípadě nového centra kolem náměst í TGM
tomu bylo zřejmě j inak. Pr vní skeletové budovy
určené veřejným funkcím „vystupuj í“ z továrny
ve druhé polovině 20. let jakoby nahodi le nebo
v menších kompozicích. Tak vznikaj í pr vní stavby
na náměst í Práce a navazuj ící školní areál . Od roku
1930
1/
jsou nad t ímto l ineárním základem nového
centra vrstevnicově řazeny budovy internátů, kte-
r ými Gahura postupně vytvoř í monumentální páteř
dr uhé městské osy – prospektu TGM, kolmé k ose
údol í . Až do výstavby Památníku Tomáše Bat i v ro-
ce 1933 př i tom není (alespoň z dnešního pohledu)
úplně jasná celková představa završení této kom-
pozice, byť možná existovala - dnes se neubráníme
poci tu, že urbanist ická si tuace svahu nad městem
byla pro Památník jaksi nachystána. Stejně tak je
ale možné, že prospekt TGM vznikal , alespoň zpo-
čátku, na základě organického růstu – logickým
řazením daných budov, bez přesné představy, kde
se růst zastaví . Svědči la by pro to neor todoxní ge-
ometrie rozmístění internátů, jej ichž osazení na
terén je vždy př izpůsobeno kraj ině, tedy průběhu
vrstevnic. Z tohoto pohledu byl Památník svou
schopnost í uspořádat a završi t rozběhnutý prostor
novým fenoménem baťovského urbanismu, spojuj í -
cím Zl ín s nadčasovými pr incipy tvorby měst .
12. 7. 1932 / 12. 7. 1933
Ži vot Tomáše Bat i ukonč i l a l etecká havár i e 12.
čer vence 1932 v Baťově (Ot rokov i c í ch) , po r i s -
kantním pokusu o vz l et v ranní ml ze . Cí l em ne -
dokončené ces t y by l a nová továr na ve švýcar ském
Möhl inu. Př ipomeňme , že l etectv í by lo fenomé -
nem, kter ý spoluvytváře l baťovskou obchodní
i výrobní expanz i . Fi rmou Baťa by lo všes t ranně
podporováno (zakl ádání l et i šť, l etecký výcv ik
ml adých mužů i žen, výroba v l as tní ch l ehkých
l et ade l ) a s t a lo se pos tupně j edním ze symbolů
baťovské důvěr y v r ychl e se vyv í j ej í c í , technikou
ov l ádaný svět . Ani předčasná smr t zakl adate l e
podniku to nemohl a změni t .
Av i at ika , podobně j ako archi tektura zaoceán-
ských lodí , by l a od dvacátých l et dvacátého s tol e -
t í s i lným zdroj em tvarových inspi rac í s t aveb. I lu -
ze překonávání t í že , odhmotňování , j ednoduché
a funkční tvarování - to vše se s táva lo novou ra -
f inovanou archi tektoni ckou řeč í . I když do toho -
to dění ekonomi cká baťovská archi tektura dobře
zapada l a , k indi v iduá lnímu vy j ádření uvedených
inspi rac í mnoho nenabí ze l a , zejména díky vysoké
s t andardi zac i . Památník Tomáše Bat i , otevřený
přesně rok po smr t i zakl adate l e , t yto inspi race
naplni l , ani ž by muse l ze z l ínského kánonu us tu -
povat .
P a m á t n í k
T o m á š e B a t i :
T e s t a m e n t i m a n i f e s t
v ě n o v á n o P a v l u No v á ko v i
P e t r V š e t e č k a
Junkers F 13 v Památníku Tomáše Bati, 1933 (foto Muzeum města Brna)
Památník nad internáty, 1934 (foto J. Vaňhara, MZA – Státní okresní archiv, Zlín)