Basic HTML Version
p r o s t o r z l í n 1 / 2 0 0 7
4 6
Idea obnovy
Na dnešní podobě obj ektu se podepsa l y pře -
devš ím změny už í vání - po roce 1948 se s t a l Do -
mem umění - s ídl em ga l er i e a f i lharmoni e . I přes
razantní přes t avbu v 50. l etech můžeme a l e s tá l e
mluv i t o vysoké mí ře mater i á lové i tvarové au -
tent i c i t y s t avby, která dovoluj e uvažovat o ve lmi
přesném navrácení do původního s t avu. Mě l i by -
chom a l e vědět , proč o to us i lovat a co od výs l ed -
ku očekávat .
Budeme - l i cht í t obnov i t Pamá tní k z pi et y k To -
máš i Baťov i , j e t řeba mí t na mys l i , že Gahur a ve -
psa l r ysy Baťovy asket i cké povahy př ímo do kon -
s t r ukc í a ma t er i á l ů s t avby. Ne každý tuto surovou
podobu dobře snáše l a chápa l , t ak j ako ne každý
snáše l Baťovu povahu . Dok l adem mohou bý t na -
př í k l ad snahy o vy l epšení Pamá tní ku vycházej í c í
z f i rmy Baťa j i ž koncem 30 . l et . Tak by l a v roce
1937 navržena l eš t ěná kamenná dl ažba do hl avní
ha l y (nerea l i zovaný návrh j e překvapi vě s i gno -
ván Gahurou) a pot é by l proveden vzorek obk l a -
du nárožního s loupu nerezovým pl echem, kt er ý
mě l zakr ý t původní , pr avděpodobně betonový
povrch ce l é nosné kons t r ukce . Na t y to absurdní
snahy vzpomína l v roce 2000 archi t ekt Zdeněk
Pl esní k t akto :
O tom by l t ěžký spor. Tehdy j s em
z rovna př i š e l do Zl í na z Prahy, ze ško l y. Jedna l o s e
o to , že s e to něk te r ým zdá l o má l o , že by tam mě l
bý t mramor a s l oupy by mě l y bý t oba l eny l e sk l ým
p l echem… Zdej š í arch i tek t y to dochvě l o a poz va l i
s i na to Gočára , Fuchs e a da l š í . A výs l edek by l ve -
l i ce j ednoduchý : „To , co tu Gahura nav rh l , to j e
př i rozenos t pana Ba t i . A j e s t l i j i zn i č í te , tak udě -
l á te nej vě t š í h l oupos t pod s l uncem. Pama tuj te s i :
Udě l á te - l i to j i nak , už k nám nechoďte . “ A by l o to
vy ř í zené .
7/
Památník j e svým spar tánským provedením pa -
mátkou ve lmi spec i f i ckou, u ní ž zvyšování kom-
for tu inter i ér u povede vždy k úbytku j ej í hmotné
i nehmotné pods t at y. Jako v každém j iném skl e -
níku odpov ída l původně s t av vni t řního pros t ředí
v í ce méně venkovnímu kl imatu. Subt i lní fasáda ,
která j e čás tečně zachována , by př i zvýšení i zo -
l ační ch v l as tnos t í (zdvoj ením skl a) vza l a za své ,
neboť by se neobeš l a bez vodorovného č l enění .
Proto otázka úspěšné nebo neúspěšné obnovy
souv i s í s volbou vhodného obsahu, kter ý nepopře
sakrá lní kva l i t y s t avby a nebude vyžadovat umě l é
vni t řní kl ima .
Nezanedbate lná by l a i baťovská ekonomi e pro -
vozu původního Památníku. Př i téměř nulových
provozní ch nákl adech j ej navš t í v i lo během pr v -
ní ch deset i l et ex i s tence 1,5 mi l iónů osob( ! ) .
Pokud bychom chtě l i dnes s t avbu pi etně obnov i t
a př i tom vytápět a v l étě umě l e chl adi t , před -
s t avova lo by to as i 1 mi l ión Kč roční ch nákl a -
dů a souv i sej í c í inves t i c i do technolog i e někde
v podzemí kol em obj ektu.
Pros tor k uvolnění a obnově Památníku se otv í -
rá s tvorbou nových s íde l Fi lharmoni e Bohus l ava
Mar t inů a Kra j ské ga l er i e výtvar ných umění ve
Zlín - příjezd od Rackové – Památník jako světelná dominanta města (fotokoláž Transat architekti, snímek Toast Images, 2005)
Zazděné přízemí Památníku – dočasná náhrada zasklení poškozeného
spojeneckým bombardováním 20. 11. 1944 (foto F. Pešula 1945, MZA – Státní
okresní archiv, Zlín)