Basic HTML Version
p r o s t o r z l í n 1 / 2 0 1 0
4
ub í r a t . Tak to de f i nované podmí nky dáva j í po -
rot ě pomě r ně ve l kou vo l nos t posoud i t , do j aké
mí r y j sou př í padné nedos t a t ky konk ré t n í ho ná -
v rhu vyváženy j i nými kva l i t ami , an i ž by dot yčný
náv rh mus e l a ze sou t ěže vy l ouč i t . Náv rhy j sou
hodnoceny j ako anonymn í , porot a má l i chý po -
če t č l enů a př evažu j í zde porot c i nezáv i s l í na
vyh l a šova t e l i .
Nezávi s lá část poroty, alespoň pokud mohu sou-
di t , byla vybrána velmi vyváženě: nej starš í genera-
ci v ní zastupovaly dvě nesporné autor i ty : profesor
Mi ros lav Masák , který stál od 60. let po boku Kar-
la Hubáčka v čele l ibereckého SIALu, a profesor
Emi l Př ikr yl , vedoucí Školy archi tektur y na praž -
ské AVU. Střední generaci pak zastupoval brněnský
archi tekt Antonín Novák , mimo j iné autor bazénu
na Kraví Hoře v Brně či rekonstr ukce Reduty. Za
nejmladš í generaci pak hlasovala archi tektka Re -
gina Loukotová. Mezioborový pohled měl zaj i st i t
kunsthi stor ik Pavel Zat loukal , ředi tel olomoucké -
ho Muzea umění , který se však pro nemoc omluvi l .
(Měla j sem tu čest ho zastoupi t . )
Účast
Sout ěžní podmínky s i vyzvedlo t éměř 150
zá j emců , samotné sout ěže se pak zúčas tni lo 36
t ýmů . V porovnání s obdobnými sout ěžemi j e to
s l abš í průměr – mnohé archi t ekt y zře jmě odra -
di l a náročnos t sout ěže , nav í c rekons t r ukce j sou
vždy menš í t vůrč í výzvou než novos t avby. Sout ěž
t aké prob íha l a v l etní ch měs í c í ch , kdy vrcho l í
ne j en dovol ené , a l e předevš ím s t avební sezona ,
t akže maj í archi t ekt i hodně práce . Sl abš í účas t
špi ček české archi t ektoni cké scény pak pravdě -
podobně ov l i vni l a př ipravovaná sout ěž na St ře -
doevropské fór um do Olomouce , kt erá mě l a bý t
vypsána o pár t ýdnů pozdě j i než sout ěž z l ínská .
Pro neshody mez i zadava t e l em sout ěže a Českou
komorou archi t ektů se však nakonec vůbec neu -
skut ečni l a .
Přesto se nedá ř íct , že by soutěž na Kraj ské kul -
turní a vzdělávací centr um ve Zl íně byla špatně
obsazená, k romě českých týmů se do ní zapoj i l i
i archi tekt i z dal š ích evropských zemí , předevš ím
ze Slovenska a Německa. Právě účast zahraničních
týmů může do českého archi tektonického prostředí
př inést nová řešení klas ických úloh. Ve Zl íně se to
podař i lo německému atel iér u Enzo, který na roz -
dí l od všech ostatních soutěžících nerespektoval
stávaj ící budovy 14 a 15 – ponechal z nich pouze
část i a celý par ter zprůchodni l všemi směr y. Toto
řešení , byť je v př ípadě budov 14 a15 technicky
nereal izovatelné, je s i lným př í spěvkem do di skuse
o možnostech revi tal izace areálu továrny.
Možné cest y
Vě t š i na au tor ů s e v š ak vyda l a j ednou z n í že
jmenovaných ce s t , k t e ré s e l i š í umí s t ěn ím a for -
mou nově vk l ádaného ob j ek t u . Pr vn í sk up i na
náv rhů umí s ťu j e mez i obě s t ávaj í c í budovy úz -
kou de sk u , k t e r á v í ce méně kop í r u j e j e j i ch vý šk u
i h l oubk u . Da l š ím ča s t ým ř e š en ím j e p l a t forma ,
k t e r á vyp l ňu j e ce l é nádvoř í . Menš í poče t sou t ě -
ž í c í ch pak umí s t i l sk l ad kn i h do věže pos azené
do vn i t rob l ok u , vý j imečně i mimo ně j . Zbývá
š i roká šká l a náv rhů , k t e ré na nádvoř í vk l ádaj í
ně j aký v í ce č i méně ex t r avagan t n í ob j ek t , k t e r ý
nav í c ča s to obě budovy spo j u j e . Mimo t a to v zá -
s adě kons t r uk t i vn í ř e š en í s e ob j ev i l o i něko l i k
s l epých u l i ček , např í k l ad uzav ř en í ce l é f i gur y
do monumen t á l n í ho sk l en í k u č i vy t voř en í a t r i a
z ce l ého vn i t rob l ok u . Ve l ká čá s t sou t ěž í c í ch pak
zkomb i nova l a něko l i k t ěch to možnos t í dohro -
mady.
Stávající stav, foto: L. Stavjaník